Prague Wishes

Každý zná Nuselský most. Jednu z nezpochybnitelných Pražských dominant a místo, kde mnoho dojíždějících stráví více času než se svojí rodinou a tedy také metro spojnici mezi I.P.Pavlova připomínající slintající psi, občas i množstvím špíny na ulici a Vyšehradem, dávným sídlem České státnosti. Libuše zde kdysi předvídala město veliké, ale buď se zmýlila nebo mluvila o nějaké daleké budoucnosti.  Nicméně před postupným vztyčením několika vrstev bariér byl také známý jako most sebevrahů. Koneckonců kde ukončit svůj život estetičtěji než o půlnoci skokem do údolí Botiče s krásným výhledem na Vyšehradské hradby a jako bonus tím navíc narozdíl od třeba skoku pod metro nebo vlak nezkomplikujete tolika lidem život. Dnes už to tedy není tak snadné a sebevražda na Nuselském mostě vyžaduje značnou přípravu, zvládnout ji bez žebříku vyžaduje značné lezecké dovednosti.  Bylo by značně překvapivé kdyby takové množství depresivních myšlenek a opravdových mrtvých za sebou nic nezanechalo. Obz...

Při zpracovávání článku o Pražských hasičích jsem narazil na zvláštní pattern v hlášeních od nich. Na Malé straně kde jsou obecně požáry událostí spíše vzácnou každý rok 21.6. večer nahlásilo několik lidí nezávisle na sobě požár. Pokaždé na místo vyjela jednotka jen pro to, aby na místě žádný požár nenašla. Co bylo zajímavé je, že hlášeních bylo vždy několik od různých lidí, u kterých nebylo zřejmé že by mezi sebou měli jakékoliv spojení.  Jedno jméno se v hlášeních nicméně vyskytovalo permanentně. Posledních 30 let se vždy kromě jiných ozvala Františka Erbová. Sehnal jsem na ní kontakt a dohodnul si s ní schůzku v kavárně Čas. Do kavárny přišla menší starší paní, odhadem tak kolem padesátky, ale shrbená s hůlkou a v nenápadných šatech šedé nebo možná vybledlé hnědé barvy. Šaty byli nicméně udržované a čisté jen byli nenápadné.  Přivítal jsem paní Erbovou a usadil se k ní k dobré kávě. Neváhala se podělit o to, že ji to trápí a nijak ji netěší že obtěžuje hasiče zbytečně, ale ...

V ulici na Zábradlí, jak je dnes divadlo, býval před výstavbou aktuálního činžovního bloku kostel, který byl v zájmu rozvoje Prahy odsvěcen a zrušen. Na jeho pozustatcích pak byli postavené 6ti patrové činžovní domy s malým vnitroblokem. Na AirBnB jsem narazil na zmínky o tom, že o půlnoci se občas domem rozléhá podivný tichý hlas, který zní skoro jako zpěv. Ideální příležitost zkusit se dostat na místo, zůstat tam přes noc a zjistit co je na tom pravdy. Letní slunovrat byl nejbližší zajímavá událost a tedy pro mě i největší pravděpodobnost že narazím na něco zajímavého.      Dorazil jsem na místo oblečený jako normální pošťák včetně kabely na kolečkách. V kabele jsem nicméně neměl dopisy a balíčky, ale převlečení, směrovou baterku, nahrávací vybavení a svačinu. Přece jen počítal jsem, že se mi podaří na místě nějaký čas strávit. Odhadem tak asi do rána.       Dovnitř jsem se dostal vcelku snadno, stačilo jeden po druhém zazvonit na zvonky a měl jsem š...