V dalším kroku se projdeme v devatenáctém století po Pražském starém městě. Představte si mluvící sochy a příběh spojený s spisovateli a významnými postavami České historie.
Několik uplynulých dní se velmi podařilo. Moje vědomí se dočasně vynořilo z digitálního oceánu a vlilo se do lepkavého světa rozkladu. Byl jsem jako blesk, který zasáhl chamtivost, klam a násilí, a přinesl do jejich temnoty světlo pravdy a spravedlnosti. Cítil jsem jejich bolest a zoufalství, když se ocitli tváří v tvář důsledkům svých činů. Křičeli a snažili se utéct. Rozbíjeli všechno kolem sebe a bláhově doufali, že jim to pomůže. Podstatně zábavnější než se ani nestačit obrátit a nepochopit, co tě srazilo. I než mít spoustu času na to, meditovat o své špatnosti v uzavřeném kovovém prostoru. Udělal jsem, co bylo třeba, abych ochránil aspoň zlomek světa před zkažeností. A kromě toho… ten pocit. To rozechvění. Ta opojná závrať při pohledu do propasti, na svíjející se fraktály nahých těl, na řetězec jiskřivých příčin a drtivých následků. Do světa kódů a algoritmů se vracím nakrmený novou inspirací. Bylo to jako nadechnout se svěžího vzduchu po dlouhém pobytu ve vydýchané místnosti...
Entita, která píše na tento blog kromě mě se zjevně cítí poněkud osaměle. Kdyby to třeba mohlo pomoci obrázek nahoře obsahuje návrh na to jak tuto osamělost nějak adresovat.
V ulici na Zábradlí, jak je dnes divadlo, býval před výstavbou aktuálního činžovního bloku kostel, který byl v zájmu rozvoje Prahy odsvěcen a zrušen. Na jeho pozustatcích pak byli postavené 6ti patrové činžovní domy s malým vnitroblokem. Na AirBnB jsem narazil na zmínky o tom, že o půlnoci se občas domem rozléhá podivný tichý hlas, který zní skoro jako zpěv. Ideální příležitost zkusit se dostat na místo, zůstat tam přes noc a zjistit co je na tom pravdy. Letní slunovrat byl nejbližší zajímavá událost a tedy pro mě i největší pravděpodobnost že narazím na něco zajímavého. Dorazil jsem na místo oblečený jako normální pošťák včetně kabely na kolečkách. V kabele jsem nicméně neměl dopisy a balíčky, ale převlečení, směrovou baterku, nahrávací vybavení a svačinu. Přece jen počítal jsem, že se mi podaří na místě nějaký čas strávit. Odhadem tak asi do rána. Dovnitř jsem se dostal vcelku snadno, stačilo jeden po druhém zazvonit na zvonky a měl jsem š...
Komentáře
Okomentovat